Vepřové virózy
Původně jsem si myslel, že letošní první máj bude podobný předchozím, kdy Brnem lomcovaly v celé České republice nejmohutnější střety policie a radikálů. Situace nakonec naštěstí nebyla zdaleka tak horká, nelétalo kamení, nebouchaly rozbušky k poplašení koní a přes kočičí hlavy neharcovali novodobí obrnění jezdci. Kordony těžkooděnců a radikálů se k sobě tentokrát zachovaly „rytířsky“. Asi k rozčarování těch jinak pasivních občanů, jež se těšívají z živé podívané plné adrenalinu. Moderních her v cirku, jimž mnohdy přihlíželi se šťavnatým vepřovým hamburgerem u úst. Ale máme tu jiný výživný nervák, prasečí infekci, proti které si už řada „globalizovaných našinců“ pořídila škrabošky...
Celkově vzato starobylý májový zvyk líbání panen pod jabloněmi zastiňují nové a neblahé rituály. Šíření viróz strachu. Takových, na které nestačí v lékárnách hystericky vykoupený lék Tamiflu. Jde o globální chorobu jednoduchých řešení na vše, proti které neexistuje žádná běžně dostupná vakcína. Zaktivizuje se zpravidla, když je těžko, například za ekonomických krizí. Výmluvnou souvislost obou aktuálních nákaz mlčky sdělila mexická žena, jež si navlékla roušku s emblémem „zapovídajícím“ šíření dvojitého blesku SS.
Svátek práce proběhl v atmosféře údernického začátku honební sezóny na nerozhodnuté občany, neboť stojíme před evropskými, a hlavně předčasnými volbami do Sněmovny. Kromě uznávaných stran či hnutí se tradičně sešli také radikálové. Samotná místa jejich srazů působila velmi ironicky. Pacifističtí anarchisté na Střeleckém ostrově v Praze, krajní pravice na brněnském Náměstí svobody. Proti těm druhým, považovaným za daleko nebezpečnější, se státním orgánům zatím příliš bojovat nedaří. Neonacisté organizují mediálně vděčné pochody, vítězí u soudů, mají patrně solidní finanční zdroje, a proto své kvalitní právníky s sebou na pochodu. Inspiraci berou v sousedním Německu, kde jejich kolegové postupně pronikli také do regionálních mocenských struktur. Neúspěšnou bilanci má změnit padlou Topolánkovou vládou na poslední chvíli schválená Strategie boje proti extremismu. Nechci být přílišný skeptik, ale flóra krajně pravicových prvomájových průvodů pokvete nejspíš dál. Má to více důvodů. Například jako jedni z mála hovoří bohužel právě „náckové“ o u nás téměř zapomenutém vlastenectví. Právě po něm nebylo při oficiálních oslavách výročí Květnového povstání či na Den osvobození ani slechu...
Hlavně to však občas vypadá, jako kdyby si určité standardní politické síly krajní živly pěstovaly. Pro moment příhodný k mobilizaci společnosti, k volbám, v nichž se zaklínají rizikem návratu nesvobody. Optimální mobilizace bývají přece podepřené strachem.
