Pokud chceme uplatňovat nějaké krajnosti, mluvíme o „optimismu“, anebo naopak o „skepticismu“ (či jen „skepsi“). Uprostřed prý je postoj „agnostický“; neboli já nic, já muzikant, ale „na má slova dojde“ (jinak by se řeklo, že člověk nemá v daném ohledu vlastní názor). Pokud jde o tu naši sjednocující se Evropu, je skoro všechno jinak. Stačí vytasit se s jakýmkoli sugestivním...